Ketodiety

1. 9. 2018 | Výživa

Ketodiety jsou v dnešní době stále velmi populární, proto jsem se rozhodla vám lépe nastínit procesy, které tyto diety provází.  Současně bych ráda poukázala na možné kontraindikace a zhodnotila výhody a nevýhody, které ketodiety nesou.

Mezi ketodiety řadíme dietu nízkosacharidovou a vysokoproteinovou (proteinová). Název ketodieta je odvozena od metabolického procesu ketóza, ke kterému při těchto dietách dochází. Organismus se do ketózy nedostává pouze při těchto dietách, ale může nastat také při hladovění nebo při diabetu mellitu.

Co to tedy ta ketóza je a jak k ní dochází? Aby to bylo zcela pochopitelné, je nutné zmínit, že primárním zdrojem energie je glukóza. Pokud je příjem sacharidů stravou omezen, v krvi je nedostatek glukózy, tudíž dochází ke štěpení jaterního glykogenu (glykogenolýze). Zásoba jaterního glykogenu se po jednom dni vyčerpá a co teď? Teď dochází k odbourávání tukové tkáně (lipolýze) jako hlavního zdroje energie. Mastné kyseliny se uvolňují do krevního oběhu a jejich oxidací vzniká acetyl.CoA, který dále vstupuje do Krebsova cyklu. Pozor, zde poté vznikají tzv. ketolátky a při zvýšené tvorbě těchto látek se organismus dostává do ketózy. (Ketoacidóza – nadměrná tvorba ketolátek, která způsobuje nerovnováhu vnitřního prostředí, překyselení, nejčastěji se vyskytuje u neléčeného diabetu mellitu).

Ketolátky se stávají hlavním zdrojem energie pro mozek, navozují pocit sytosti a pozitivně působí na náladu člověka. U osob s kardiovaskulárním onemocněním mohou ketolátky působit protektivně na srdce.

Nízkosacharidová dieta (Low carb diet/Low carb hiát fat diet)

První zmínky o Low carb diet se v odborné lékařské literatuře objevují v první polovině 19. století. Nejznámější je Atkinsova dieta, jejíž autorem je americký lékař Robert Coleman Atkins.

Principem nízkosacharidové diety je omezený přísun sacharidů s vyšším příjem proteinů a tuků. Někteří autoři uvádí, že příjem sacharidů by měl být pod 50 % z celkového denního příjmu, jiní uvádí, že pod 40 % zcelkového denního příjmu a další naopak tvrdí, že by se měl příjem sacharidů pohybovat mezi 15 – 25 % z celkového denního příjmu. Abych vám to lépe objasnila, využiji k tomu Koncept tzv.sacharidové tolerance:

  • bezsacharidová strava (denní příjem sacharidů asi 0 gramů)
  • velmi nízkosacharidová strava (do 20 g denně)
  • nízkosacharidová strava (21–60 g denně)
  • strava se sníženým příjmem sacharidů (61–100 g denně)
  • volnější nízkosacharidová strava (101–130 g denně)

Zásadou nízkosacharidového stravování není jen snížení či navýšení makronutrientů, ale také složení přijímaných potravin a živin. Strava by měla být kvalitní, ideálně v přirozené formě s omezením či vynecháním průmyslově zpracovaných potravin. Dieta je založena na adekvátním příjmu ovoce (v omezeném množství), zeleniny (nižší konzumace sladkých druhů), ryb, vejcích, mase, ořeších, semínkách a dalších, tak aby byl zajištěn dostatečný příjem živin, vitamínů i minerálních látek. Příjem sacharidů by neměl být ve formě škrobů či jednoduchých cukrů.

Jaká pozitiva či negativa tato dieta má?

Pozitiva: při konzumaci nižšího množství sacharidů nedochází k tak častým a výrazným výkyvům krevní glykémie. Tato strava vede k nižší potřebě inzulínu a zároveň zvyšuje senzitivitu (vnímavosti) buněk na inzulin. Pocit sytosti je déletrvající, přísun energie je rovnoměrný. 

Negativa: není-li jídelníček dostatečně pestrý, hrozí zde riziko sníženého příjmu vlákniny, která pozitivně ovlivňuje náš trávící systém, a zdrojem jsou především obiloviny. Zároveň je důležitá správná volba vhodných tuků (rostlinného původu s vyrovnaným poměrem omega 3 a 6 mastných kyselin). Při nadměrné tvorbě ketolátek může dojít k ketoacidóze (viz výše), která negativně působí zejména na funkci ledvin a jater.

Jaké jsou kontraindikace nízkosacharidové diety?

Vzhledem k tomu, že dochází k tvorbě ketolátek, hrozí zde vznik ketoacidózy, není tato dieta vhodná pro osoby s onemocněním ledvin. Kvůli odbourávání tuků a následné jejich přeměně, jako zdroj energie není vhodná ani pro osoby s poruchou metabolismu tuků (dyslipoproteinémie, hyperlipoproteinémie). Stravu bych nedoporučila ani těhotným či kojícím ženám nebo dětem (i když dříve se dieta využívala k léčbě epilepsie především
u dětí). Kontraindikací mohou být také některé léky, proto je vhodné volbu změny stravování vždy konzultovat s lékařem či nutričním specialistou.

Nízkosacharidová dieta přináší mnoho pozitivních benefitů, při pochopení jejího konceptu působí preventivně před vznikem diabetu mellitu II. typu. Také se využívá v dietoterapii při léčbě obezity či metabolického syndromu. Dieta má však i jistá omezení a kontraindikace, proto doporučuji před jakoukoliv dietou či změnou stravování se dostatečně informovat
o pozitivních a negativních dopadech diety u odborníka (dietolog, obezitolog, nutriční specialista).

V příštím článku se podíváme na bílkoviny (proteiny) současně s vysokoproteinovou dietou.

Maruška K.

Referenční hodnoty:

BRINKWORTH (2016a) Long-term effects of very low-carbohydrate and high-carbohydrate weight-loss diets on psychological health in obese adults with type 2 diabetes: randomized controlled trial
DYSON (2015) Low Carbohydrate Diets and Type 2 Diabetes: What is the Latest Evidence?

KASPER, Heinrich a Walter BURGHARDT, 2015. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4533-6.

MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL, 2008. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1521-6.

SVAČINA, Štěpán, 2013. Obezitologie a teorie metabolického syndromu. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-678-4.

ZINMAN (2015) Empagliflozin, Cardiovascular Outcomes, and Mortality in Type 2 Diabetes

http://www.cukrpodkontrolou.cz/fakta-pro-zvidave
https://www.svet-zdravi.cz/clanky/nizkosacharidova-strava-modni-dieta-nebo-zdravejsi-zpusob-stravovani

www.nehladu.cz