Sacharidy II.

18. 5. 2018 | Výživa

V předchozím článku o sacharidech jsem se zmiňovala, že pokračování bude zaměřené více na jednotlivé sacharidy a jejich význam v dietologii. Pojďme se tedy na ně podívat blíže.

 

Monosacharidy jsou základní jednotkou pro disacharidy, oligosacharidy i polysacharidy. Patří sem glukóza, fruktóza a galaktóza. 

Glukóza neboli hroznový cukr je označován za nejdůležitější cukr v přírodě a to z několika důvodů: Především je pohotovostním zdrojem energie pro lidský organismus a pro některé buňky téměř nepostradatelný (nervový systém, mozek a červené krvinky). Metabolismus glukózy je ovlivněn hormonem inzulin, který snižuje koncentraci glukózy v krvi. 

Snížená tvorba či absolutní nedostatečnost inzulinu vede ke vzniku cukrovky (Diabetu Mellitu). 

Dalším monosacharidem je fruktóza neboli ovocný cukr, který se nachází především v ovoci a medu, jako součást sacharózy (oligosacharidy), viz níže. Metabolismus fruktózy není závislý na inzulinu. Resorpce fruktózy probíhá v tenkém střevě, kdy při sníženém množství přenašeče pro fruktózu a vyšším příjmu fruktózy stravou mohou vznikat střevní obtíže. Vysoký přívod fruktózy či sacharózy zvyšuje riziko vzniku nadváhy.

Třetí významnou formou je galaktóza, která se v potravě vyskytuje především ve vazbě s glukózou, kdy spolu tvoří laktózu (mléčný cukr), více níže.

Monosacharidy se všeobecně nacházejí především v ovoci, jejich zastoupení v ovoci závisí na druhu a zralosti ovoce.

 Vhodným příkladem, tohoto tvrzení jsou stupně zralosti banánu. Množství sacharidů je v banánu stejný jak u zeleného (1), tak u hnědého (7). Zelený banán obsahuje velké množství nestravitelného škrobu a malé množství monosacharidů. Naopak banán s hnědými tečkami obsahuje malinko škrobu s vysokým podílem monosacharidů. Nejvhodnější je konzumace banánu s čísly 4 a 5, které mají nejlepší výživové i sytící vlastnosti.

Složitější strukturou sacharidů jsou oligosacharidy, které se skládají ze dvou a více jednotek monosacharidů. Do skupiny oligosacharidů patří známé disacharidy, mezi které řadíme maltózu, sacharózu a laktózu.

Maltóza neboli sladový cukr se nachází v obilných klíčcích a sladu, včetně produktů z něj vyrobených. Maltóza se skládá ze dvou molekul glukózy. 

Sacharóza neboli řepný a třtinový cukr zahrnuje molekulu glukózy a fruktózy. Sacharóza nemá patogenetické vlastnosti, avšak při nekontrolované konzumaci může vést k nadváze až obezitě.

Laktóza složená z galaktózy a glukózy se nachází v mléce savců, proto je označována za mléčný cukr. U některých lidí může mléčný cukr vyvolat nevolnost, křeče či nadýmání a to z důvodů intolerance (nesnášenlivosti) laktózy. Intolerance laktózy je způsobená částečným či absolutním deficitem enzymu laktázy, štěpící laktózu v tenkém střevě nebo vlivem poškození vnitřní stěny tenkého střeva. 

Příjem jednoduchých sacharidů, bez obsahu balastních látek (vlákniny) v kombinaci s vyšším příjmem tuků, vede ke vzniku metabolických poruch. Epidemiologické studie nasvědčují tomu, že cukr rozpuštěný v nápojích zvyšuje tělesnou hmotnost více, než obsažen v pevné složce, jako součást potravy.

Konzumace monosacharidů by dle WHO měla být do 10 % z celkového energetického příjmu.

 Co doporučuji?

Není třeba se „cukru“ zcela vyhýbat, důležité je si zvolit vhodnou formu, která bude přirozená a pro tělo přínosná. Velice významným zdrojem sacharidů, bohatých
na minerální látky i vlákninu je rýže (natural, jasmínová, baseti), pohanka, trhanka, bulgur, jáhly, jednozrnka
a mnoho dalších. Ovoce konzumujte 1 – 2 x denně, ale zkuste si uvědomit, jaký druh ovoce konzumujete
a v jakém stupni zralosti se nachází. Více zralé a sladké ovoce (mango, banán, pomeranč) si dopřejte dopoledne či sportovním výkonu, méně zralé a trpčí ovoce (pomelo, grep, maliny) odpoledne.

Konzumace sladkých nápojů, sušenek, sladkých tyčinek, dezertů a jiných cukrových a tukových „bomb“ je zbytečná, nic tělu nepřinesou, naopak mu mohou ublížit. Pokud vás honí mlsná, dopřejte si vysokoprocentní hořkou čokoládu a pořádně si jí vychutnejte.

Co chystám příště?

S příjmem sacharidů je v dnešní době spojováno několik typů diet. Velmi diskutovanými jsou především ketodiety (nízkosacharidová a proteinová) proto se touto problematikou budu zabývat v dalším článku Ketodiety.

Marie K.

Referenční zdroje:

KASPER, Heinrich a Walter BURGHARDT, 2015. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4533-6. 

STRNADELOVÁ, Zuzana. Cukr z pohledu nutričního terapeuta [online]. Brno, 2014 [cit. 2018-05-03]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/uf7dk/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.

TĚŠÍKOVÁ, Markéta. Deficience laktázy v současné české a moravské populaci [online]. Brno, 2013 [cit. 2018-05-03]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/eamho/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.

UHRINOVÁ, Nika. Sacharidy v stravovaní súčasného človeka [online]. Brno, 2017 [cit. 2018-05-03]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/cp0ai/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.