Spící krasavice

První uvedení tohoto dnes velmi známého baletu proběhlo 16. ledna roku 1890 v Mariinském divadle. Libreto sepsal I. A. Vsevoložský spolu s tehdejším baletním mistrem Mariusem Petipou. Hudbu složil jeden z nejznámějších světových skladatelů a to Petr Iljič Čajkovskij. O hudbě Čajkovského se tehdy hodně mluvilo, jelikož do této doby skládal převážně symfonie a opery, které jsou od baletu poměrně odlišné.

Děj:

Prolog

Královský dvůr oslavuje narození princezny Aurory. Přicházejí dvořané a král s královnou. Královský sluha Catabulette ukazuje králi seznam hostů pozvaných na křtiny. Přichází Šeříková víla doprovázena vílami Něžnosti (Křišťálová fontána), Bujnosti (Kouzelná zahrada), Šťědrosti (Lesní palouček), Bezstarostnosti (Ptačího zpěvu, Víla kanárek) a Smělosti (Zlatého vína) a dávají novorozené princezně své dary. Víly dotančí a náhle se na oslavě objevuje i nezvaný host – zlá víla Carabosse (Víla ostnů), kterou královský ministr Catabulette zapomněl pozvat. Carabousse je rozlícená a touží po pomstě. Vyřkne kletbu, podle níž se princezna v den své plnolesti píchne o trn a zemře. Šeříková víla odhání Carabousse od Aurořiny kolébky a slibuje princezně svou ochranu. Královna je vyděšená a král pod trestem smrti zakazuje v celém království používání všech ostrých předmětu.

I. dějství

Princezna Aurora slaví šestnácté narozeniny, tedy nadešel den princezniny plnoletosti. Ze všech stran se sjíždějí nápadníci. Dvořané tančí a přichází princezna Aurora a seznamuje se s nápadníky. Je k nim milá, tančí s nimi, žádnému však nedává přednost. Princové vybídnou Auroru, aby jim zatančila. Během jejího tance přichází k princezně stařena a podává jí kytici růží. Aurora ji nadšeně přijímá a dává se opět do tance. Náhle se však píchne o trn růže a padá k zemi.

Ze stařeny se stává zlá víla Carabosse, která naplnila svou kletbu. Přichází Šeříková víla, ochránkyně Aurory, nemůže zlou kletbu zrušit, ale může je zmírnit. Aurora nezemřela, pouze usnula a sní i celé království upadlo do stoletého snu.

II. dějství

Uplynulo sto let. Princ Désiré je na lovu se svými přáteli. Tančí se svou družinou. Když zůstane sám, zjeví se mu Šeříková víla a ukazuje mu obraz Aurory. Okouzlený princ zatouží se s Aurorou setkat, a proto Šeříkovou vílu následuje ke spícímu království.

Carabosse se svou družinou střeží přístup do začarovaného zámku. Před mocí Šeříkové víly a láskou prince však musí ustoupit. Princ Désiré vchází do zámku a nalézá mezi spícími dvořany, spatří krásnou princeznu Auroru. Přistoupí k ní a polibkem ji probudí. Spolu s princeznou se probouzí i celé království. Aurora se vítá se svými rodiči a princ žádá krále a královnu o princezninu ruku.

III. dějství

Aurora a Désiré slaví svatbu. Mezi hosty se objevují i postavy z pohádek: Princezna Florina a Modrý pták, Bílá kočička a Kocour v botách, Červená Karkulka a Vlk. Na oslavu přišly také víly briliantů, safírů, zlata a stříbra a přišly pozdravit šťastný pár. Uprostřed všeobecného veselí se opět objevuje Šeříková víla jako symbol věčně vítězícího, nepřemožitelného dobra. Vše končí společným tancem novomanželského páru, pohádkových postav a dvořanů.