HUDBA, MYSL A SVALY : JAK TO FUNGUJE

14. 1. 2019 | Les Mills

Pro spoustu lidí je poslech hudby zásadní součást cvičení – motivuje, pomáhá udržet, nebo zvýšit tempo, dělá cvičení zábavnějším, nebo i méně bolestivým. Věda nyní začíná postupně odkrývat jak a proč přesně tomu tak je.

Co o hudbě s jistotou víme je, že si nějakým způsobem uzme naši pozornost. Pozvedá na duchu, vyvolává emoce, upravuje a reguluje náladu, zvyšuje vzrušení a pomáhá s rytmickým pohybem. Odvádí též pozornost od bolesti a únavy během cvičení.

Není překvapením, že když cvičíme do hudby, jak mozek, tak tělo se zapojí a ovlivní se vzájemně.

Profesor Costas Karageorghis z Brunel University London, vedoucí expert na souhru mezi cvičením a hudbou a autor knihy “Applying Music in Exercise and Sport” (Aplikace hudby ve cvičení a sportu) popsal použití hudby při cvičení jako “typ legálního dopingu”.

Jedna z neobvyklých věcí ohledně lidského těla je, že se podvědomě, instinktivně hýbeme do hudby, ať už posloucháme hudbu v jakémkoliv rytmu. Jak mnoho studií ukázalo, některé rytmy mohou pomoci lidem chodit, běhat, plavat, šlapat na kole, nebo pádlovat rychleji.

Hudba nám pomáhá cvičit rychleji, svědomitěji, ale i vyvolává pocit, že je cvičení snazší.

Etiopský atlet Haile Gebreselassie, věhlasně přisoudil svůj rekord v indoorovém běhu na 2000m z roku 1998 rytmu hitu roku 1995 “Scatman”, kterou nazpíval zpěvák Scatman John. “I’m a Scatman! Dum dum.. A časování znáte a s tím se i okamžitě změní váš styl,” řekl Gebreselassie pro CNN. Určitě, zkuste to. Je to určtě návykové!

Zdá se, že hudba nás doopravy může dohnat k lepším výsledkům, ale i zjednodušit cvičení. V několika výzkumech zabývajících se touto problematikou Karageorghis a jeho tým zjistili, že zúčastnění, kteří při jízdě na kole poslouchali hudbu přizpůsobenou rytmu jejich šlapání spotřebovali méně energie, než když hrála hudba pomalejší.

Tato interakce mezi hudbou a cvičením je rostoucí téma výzkumu, částečně vyžadovaném novými technologiemi, díky kterým si můžeme vzít ssebou hudbu kamkoliv. Přesto však zahrnuté mechanismy stále příliš dobře nechápeme.

Co se děje v mozku když cvičíme do hudby?

Vědci již dlouho vědí o přímém propojení mezi sluchovými a motorickými neurony v mozku. Ačkoliv třeba někdo sedí naprosto klidně, když zapne hudbu, v mozku se aktivují části důležité pro koordinaci pohybů. Někteří výzkumníci připisují lidský instinkt hýbat se do hudby právě této “neurální komunikaci”.

Dr. Marcelo Bigliassi z University of Sao Paulo, Brazílie, strávil posledních deset let sledováním nervových sítí, které se aktivují jako odezva na cvičení a na hudbu, aby pochopil jak hudba ovlivňuje psychologické, fyziologické a smíšené chování.

“V zásadě moje studie poukazuje na to, že sluchové a audiovizuální vjemy mají potenciál zvýšit disociativní myšlenky, jako je například zasnění se, vyvolat pozitivně ovlivňující stav, zlepšit symptomy způsobené únavou a podpořit cvičební výkon,” říká. “a mechanismy, které spadají pod tak silné efekty se zdají být propojené s přeskupením mozkové elektrické frekvence.”

Zjistil, například, že theta vlny – nízkofrekvenční vlny v mozku, často spojované se spaním, které korespondují s pocity hlubokého odpočinku – mají tendenci se navyšovat se zvýšenou námahou, ale naopak se snižují při odezvě mozku na hudbu. “To znamená, že senzorické podněty mohou mít potenciál k částečnému zvrácení škodlivých efektů únavy a usnadnit provedení pohybů.”

To se zdá být částečně pravdivé ve vypjatých situacích, jako například prvotní tréninkové hodiny, nebo u populace s klinickými problémy, např. pacienti s obezitou a/nebo cukrovkou.

Ti noví v konkrétním cvičení, zdá se, mohou pociťovat lepší odezvu z hudby, než zkušenější trenéři.

V nedávné studii použil funkční magnetickou rezonanci (fMRI), aby prozkoumal části mozku, které se aktivují, když účastníci průzkumu cvičí na hudbu. Zjistil, že kombinace hudby a cvičení zvyšuje aktivaci části mozku, která se zdá být přímo propojená se zpracováním pocitu námahy.

“S tím souvisí, že při zvýšené aktivaci této části mozku se utiší negativní tělesné pocity při tréninku.”

Tvrdí též, že hudba může utlumit nervové výstupy, vysílané z mozku do procvičovaných svalů, čímž efektivně blokuje negativní tělesné signály, které se nám při cvičení dostávají do centra soustředění.

Je však důležité chápat, že psychofyzikální efekty hudby na cvičení závisí na řadě faktorů. Ti, kteří cvičí konkrétní cvičení poprvé mohou mít na hudbu lepší odezvu, než zkušení trenéři. Částečně to závisí i na osobnosti – někteří výzkumínci tvrdí, že extroverti jsou na vliv hudby citlivější, než introverti.

“Použití hudby je závislé na několika faktorech, jako je například způsob, jakým účastník dává pozornost, intenzita jeho cvičení, nebo komplexnost a podobně,” říká Bigliassi. Co bude fungovat pro spiningovou hodinu, například, nemusí fungovat pro něco, co vyžaduje velkou míru soustředění (například golf), kde sluchová distrakce má větší šanci výkon narušit, než vylepšit.

Vše závisí na kontextu. Některé aktivity se k doprovodu hudbou přímo vybízejí, převážně jsou-li repetitivní a namáhavé – tak třeba rozehřívací trénink, kruhové tréninky, tréninky se závažím, protahování a další. Ať děláte cokoliv, je vždy nejlepší sladit rytmus a tempo aktivity, říká profesor Peter Terry z University of Queensland v jeho studii Psychophysical Effects of Music in Sport and Exercise.
“Chcete-li například při zahřívací fázi zvednout srdeční tep na 110bpm, vyberte si z hudby v tempu mezi 100-120 bpm, nebo ještě lépe, udělejte si výběr hudby, při které se postupně tempo zvyšuje od odpočinkové srdeční tepové frekvence (okolo 70bpm), až k 120bpm.”

Dovedeme si odvodit, že hudba motivuje a podporuje. Pokud ale manažeři posiloven, trenéři, atleti, nebo kdokoliv, kdo chce být fit, chtějí naplno využít psychofyzikálních benefitů hudby, měli by si uvědomit i to, že žádný playlist se nehodí ke všemu. Motivace pro jednoho může být zabiják chuti do cvičení někoho jiného. Je to osobní záležitost, kterou když však použijete ve správný čas na správném místě, bude jisté, že hudba, jako motivační nástroj a podpora výdrže doopravdy funguje.

(zdroj LesMills.com)